Navigace |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ROZHOVOR S ANDY BELLEM:
S baskytaristou Andym Bellem mluvil Josef Vlček
Baskytarista Andy Bell je členem Oasis už devátým rokem. Za tu dobu s kapelou vydal tři desky. Ta poslední, Dig Out Your Soul, vyšla tento týden. I když je před kapelou velké světové turné, Powell se netají tím, že je rád, že má přípravu alba za sebou. "Je to rok práce a zvlášť konec, kdy se zabýváte detaily, je úmorný."
Stává se vám, že v určité fázi začnete práci na desce nenávidět?
Ano, během nahrávání jsou chvíle, kdy jste intenzivní a koncentrovanou prací tak přesycený, že nechcete nové skladby ani slyšet. Ztrácíte chuť a myslím, že je taková nechuť někdy i znát. Proto se snažíme dělat ve čtrnáctidenních fázích. Mezi nimi je dost času na oddych.
Jak potom prožíváte vydání desky?
Víte, Oasis nejsou moje kapela, to je skupina bratří Gallagherů. Já jsem jen najatý muzikant, který se snaží se svou basou co nejvíc vyhovět jejich představám. A myslím, že to dělám dobře, protože jsou se mnou už devátý rok spokojeni.
Není to vaše kapela, ale přesto máte na každé z těch tří desek, které jste s nimi natočil, jednu skladbu!
To je takový bonus. Součást pravidel, která jsme si na začátku dali. Pokaždé jim nabídnu pár skladeb a oni vyberou tu, která se jim nejvíce hodí. Vždycky jinou, než bych chtěl já.
O bratrech Gallagherových se vyprávějí různé zkazky. Jsou opravdu tak nesnesitelní?
Já si nemůžu stěžovat. Člověk musí respektovat, jak jsou v kapele rozdané karty. Když to přijmete, zjistíte, že to jsou nejen výjimečně nadaní a citliví muzikanti, ale taky kluci otevření nápadům a připomínkám kolegů. Ale jen když jde o detaily. Do koncepce si mluvit nedají.
Na nové desce je méně akustických nástrojů a více elektrických kytar. Znamená to návrat k začátkům manchesterských rockerů?
Určitě ne. Tu a tam se sice snažíme o návrat k jednoduššímu stylu, který hrála kapela v první polovině devadesátých let, ale myslím si, že toho nikdy nedosáhneme. Oasis před rokem 1999 a po něm jsou úplně jiné kapely.
Myslíte si, že se s vaším tehdejším příchodem styl kapely tak změnil?
Spíš s předcházejícím odchodem dvou stálých členů.
V Anglii jste oslavováni jako nejangličtější kapela, jediní možní pokračovatelé Beatles a bůhvíco ještě.
Tisk má Oasis rád. Ani nevím, jak si kapela taková přirovnání zasloužila. Prostě hrajeme to, co umíme a cítíme, a ono se to lidem líbí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|